V pralese Boubínském
Adolf Heyduk

Prales boubínský jest, jak již pověděno, napořád míšený: smrk, buk a jedle. Výška smrků dostupuje až 52 metrů, průměr jejich 140 ctm., mezi nimi jsou velikáni, z jejichž kmenů až 24 sáhů, čili 65 prostorných metrů nařezati se dá, větve v to nepočítaje. Věk jich páčí se na 300-400 let. Jedle dosahuje též 52 metrů výšky, 110 ctm. průměru a dožije taktéž 300-400 let. Buk boubínský jest mnohem mladší: 100-250 let; výška jeho dostupuje 26 metrů a průměr 14-56 ctm. Buk tvoří hlavně podrost. Profesor Hochstädter odhaduje stáří i velikost veškerých kmenů pralesa boubínského mnohem výše. Praví, že jedle jsou zde 400-560leté a výšky až 40 m, smrk že dosahuje 300 až 500 let, jednotlivci až 700 a dokládá: "Takový strom se svými haluzemi a větvemi jest sám již lesem v lese a korunou svou les nad lesy." Dosáhne-li smrk pralesní 150-180 let, počne shazovati veškeré větve od dola začínaje až do výše 20-25 metrů. Přírustek dřeva od této doby nemá následkem toho žádných suků více a je co do síly jen skrovný. Tím jest dřevo mnohem hustší a stejnější. Z této obalné části dřeva velikánů šumavských, z tak zvaného bělu, jinak svírky, zhotovují se desky ozvučné; ale nejlepší jsou z kmenů v trávě a mechu pohřbených, pokud nespráchnivěly. - Důmyslně soudí profesor Krejčí o záměně stromů pralesních. Praví: "Podrostem jehličnatých stromů jest vždy buk; odumrou-li však smrk a jedle po 300-400 letech, mohutní buk, až opětovně podléhá smrku. Tak střídají se jehličnaté a listnaté stromy u vládě v pralese jakoby dvě dynastie..."
Ostatně jsou roztroušeny v pralese boubínském javor, jilm, olše ano i tis lze ojediněle nalézti, poslední to řídkou památku dřevních zahynulých lesů. Sosna a modřín scházejí docela. Javor jest nejtužším obyvatelem pralesa, roste do značné výše a zůstal i po nejdivočejších bouřích a spoustách šumavských peven a nepohnut na svém místě. Kéž je na věky vzorem a obrazem našeho lidu českého v obklopujícím ho moři cizoty a nepřátelské zášti!

…

Ještě imposantnější a velikolepější, ale též smutnější jest pohled na zpustošený prales po divoké bouři, jako byla roku 1870. Přes noc leželo na Boubíně 40 000 sáhů dříví, a když se část pralesa probírati počala, sděláno od 6000 lidí na 1,000.000 sáhů!